Živoucí historie

31. 10. 2018

Preciosa vdechuje život klasickým lustrům

Umělecká díla bohužel nezůstávají netknutá časem. Jejich obnova vyžaduje odborné znalosti historických principů, času a prostředí, v nichž vznikly původní kusy. Preciosa rozvíjí tradici výroby svítidel již od roku 1724. Díky tomu disponuje unikátním know-how, které je třeba při renovaci historických lustrů. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze proto Preciosu nedávno oslovilo s nelehkým úkolem, kterým byla renovace čtveřice zcela unikátních svítidel.

Chrám skla

Jaroslav Horejc, mistr českého art deca, vytvořil v roce 1925 set čtyřech lustrů určených pro Československý pavilon na Mezinárodní výstavě moderních a průmyslových umění v Paříži. Architektonický návrh pavilonu pochází od známého kubistického umělce Josefa Gočára. Interiéry navrhnul Pavel Janák, který se později podílel i na tvorbě interiérů Pražského hradu.

Jména a reputace těchto mužů a dalších zapojených umělců reprezentují kreativitu a jedinečnost československých umělců své doby. Československo se chtělo na výstavě prezentovat jakožto sklářská velmoc, jejíž občané jsou mistři práce s tímto fascinujícím materiálem, a to nejen ve formě osvětlení. Preciosa dodnes čerpá z odkazu těchto mistrů, pokračuje v tom, co započali, a zároveň ctí historii a řemeslo.

Síla tkvící detailech

Jaroslav Horejc společně s Pavlem Janákem vytvořili lustry, které v sobě kombinují bronzové sochy a křišťálové prvky. Sochy ztělesňují řemesla typická pro naše země. Každá z nich měří půl metru a je obdivuhodné, jak velkou pozornost a pečlivost věnovali autoři jednotlivým detailům.

Najdeme zde postavy symbolizující malířství a textilnictví - jedna drží v rukou štětec a paletu a druhá kus látky a tkalcovský stav. Další socha zobrazuje člověka s kladivem a dlátem v rukou. Objevíme zde také sochy tiskaře, keramika s malovaným džbánkem, kováře nebo řezbáře.

Československo v té době usilovalo o to, aby se stalo uznávaným i v mezinárodním kontextu. Země se aktivně zapojila do řady organizací a jako projev své podpory po skončení výstavy v roce 1925 darovala lustry Světové obchodní organizaci ve švýcarské Ženevě. Svítidla byla umístěna do zdejší knihovny a zprávy od té doby uvádějí, že „svítidla jsou v dokonalém souladu s interiérem a dekoracemi knihovny a jsou důkazem génia československých umělců.”

Počátky renovace

Výzkumy ukázaly, že původní lustry vznikly v dílně Josefa Palmeho. Není tedy divu, že Preciosa Lighting založená na jeho odkazu, která navíc disponuje prokazatelnou technologickou odborností a moderními postupy, je ideálním adeptem k provedení precizních úprav svítidel. Preciosa navíc garantuje dodržování historických postupů a zachování původního designérského záměru.

Každá z bronzových soch, stejně jako zachovalé křišťálové prvky, byly nejdříve jednotlivě očištěny a vyleštěny. Rozbité nebo chybějící části byly vyrobeny stejnými technikami, jako tomu bylo v dobách Palmeho.

„Více než 200 částí svítidel byly jedna po druhé nahrazeny novými, které ručně vyrobili mistři z Preciosy, a to v plném souladu s původními, téměř století starými, kusy,” říká Danio Campanelli, projektový manažer Světové obchodní organizace. „Byli jsme nadšeni profesionálním přístupem Preciosy a výsledná kvalita díla nadmíru předčila naše očekávání.”

Preciosa ctí také historickou hodnotu těchto čtyřech lustrů.

Dnes lustry osvětlují knihovnu Světové obchodní organizace v Ženevě, a všem, kteří pod nimi procházejí, zrcadlí eleganci a historii doby, v níž vznikly.